Na čtení této knihy asi nikdy nebudete připraveni, ze čtení mrazí, cítíte, jak je život křehký... Zvlášť u pasáží, ve kterým Marika popisuje, jak chce dál žít pro své malé syny... Po Marice je silné a citlivé svědectví o lásce, nemoci, smrti, naději a rodině
Tohle není kniha, kterou přečtete a hned na ni zapomenete. Přestože je poměrně krátká, má toho neuvěřitelně mnoho co říct. Je silná, lidská a bolestně opravdová. Pokud máte rádi příběhy, které ve vás ještě dlouho po dočtení rezonují, Po Marice by vám rozhodně neměla uniknout.
Autorka velmi autenticky popsala své pocity, které prožívala a musím říci, že to muselo být opravdu strašné. Čeká vás otevřená, niterná, intimní možná místy i ironická zpověď o životě s vážnou nemocí. Klíčovým přínosem knihy je rozhodně bourání mýtů o vážné nemoci a ukázka toho, že i v nejtěžších chvílích života lze najít momenty světla a hlubokého lidského spojení.
Surově, bez příkras autorka popisuje, jak se cítila, co prožívala, co vše se jí honilo hlavou, i to, jak se jí změnil život a jak vypadal její vztah s přítelem Lukášem. Tato kniha bude ve mně opravdu doznívat. Silný příběh o silné ženě, která si sáhla na dno svých sil a jak se se vším dokázala poprat.
Štěpánka jde ve své knize opravdu na dřeň. Obdivuju, jak otevřeně a autenticky dokáže popsat ty nejniternější pocity, které se jí honily hlavou, jak citlivě se umí vcítit do druhých a jak přesně zachycuje průběh tak těžké a kruté nemoci. Je to nádherná kniha o velmi nehezkém tématu.
Kniha je naprosto skvělá a musím říci, že už hodně dlouho nečetla tak inspirativní a motivující publikaci, která popisuje problematiku dnešních dětí a jejich života. Její čtení jsem si moc užila a hodně myšlenek jsem si z této příručky odnesla.
Knížka je milá, plná tipů, seznamů, DIY projektů i inspirace. Ať už máte balkon, nebo terasu, určitě v ní najdete inspiraci a myslím, že by to byl i hezký dárek pro někoho, kdo chce svůj balkón využívat naplno.
Mně osobně kniha překvapila tím, že mě vážně bavila. Do padesátky mám sice ještě daleko, ale i tak dovedu ocenit radu sdělenou bez obalu a zároveň s elegancí, takový ten pocit, když máte starší kámošku, co se vyzná a nestouplo jí to do hlavy. Taková ta kniha byla a kupodivu jsem ji „slupla“ za dvě hodiny v autobuse.
Tahle knížka není jen příběh. Je to zážitek, atmosféra a takové to tiché mrazení, které se tě drží i potom, co zavřeš poslední stránku. Má v sobě temnotu, něco podmanivého a hlavně nutí přemýšlet.
Jak říká, někdy je to “krásná detektivní práce”. O to víc ho pak těší každy pozitivní výsledek. Ráda čtu o reálných situacích, takže tuhle knihu jsem si fakt užila. A co je nejlepší, že polovinu odměny z této knihy věnuje dětskému hospici Dům pro Julii.